K úspěchu se nestačí učit nové dovednosti. Musíte se také odnaučit ty staré.

skills-01Když se zamyslíme nad závratnou rychlostí digitální transformace, vznikajících technologií a rychle se měnících sociálně-ekonomických trendů, nabízí se otázka, jak s ní mohou organizace vůbec držet krok? Lepší otázkou by mohlo být: Co musí organizace udělat, aby v budoucnu prosperovaly? Nikdo samozřejmě neví jistě, co budoucnost skrývá. K pochopení toho, co bude potřeba k úspěchu ve světě zítřka, nicméně můžeme využít poznatky evolucionistů a dnešních futuristů.

• Darwin: „Nepřežije ten nejsilnější ani nejinteligentnější druh. Přežije ten, který se nejlépe dokáže přizpůsobit změně.“

• Futurista Jack Uldrich: „Nové technologické pokroky přinášejí každý den vzrušující objevy. V této nové realitě se ale často ztrácí fakt, že organizace se musí odnaučit staré, překonané znalosti a staré způsoby podnikání, než se budou moci chopit příležitostí zítřka.“

• Futurista a filozof Alvin Toffler: „Analfabety 21. století nebudou ti, kdo neumí číst a psát, ale ti, kdo se neumí naučit, odnaučit a znovu naučit. Společným jmenovatelem je zde důraz na odnaučování.

Proč je odnaučování klíčové… a proč je těžké

Když se podíváme do historie technologie, stojí za zmínku, že programovací jazyky se vyvíjejí několik desetiletí a při posledním sčítání jich bylo od vytvoření jazyka FORTRAN společnosti IBM v roce 1957 vyvinuto více než 2500. Ačkoli existuje pouze několik hlavních jazyků, úspěšní programátoři zůstávají špičkami ve svém oboru díky tomu, že se odnaučují zastaralý kód, aby se mohli naučit a psát ten nejnovější a nejlepší.

Jde o výstižnou analogii toho, co musí v dnešní době společnosti udělat, aby se v rychle se měnícím světě nejen udržely nad vodou, ale také předběhly svou konkurenci. Například v Indii prakticky všechny technologické společnosti kladou velký důraz a věnují velké množství prostředků na přeškolování a rekvalifikaci své pracovní síly. Důvodem je široce rozšířený a silný regionální strach, že jejich firma v prostředí rychlých technologických změn zastará.

Velkou překážkou odnaučování je naneštěstí „přilnavost“ znalostí. Většina z nás přistupuje k učení s energií a zaujetím (pokud k němu nejsme nuceni a jedná se o téma, o kterém se učit chceme). Když se něco dobře naučíme, máme tendenci to zachovávat a aplikovat na naučené informace své denní zvyky.

To samé se dá říct i o organizacích. Nejvyšší vedení určuje směr firmy na základě získaných znalostí a management využívá naučené dovednosti, vytváří kolem nich procesy a vyvíjí a zachovává technologie, které se nachází v jeho komfortní zóně. Dokud znalosti organizace pomáhají uspokojit určitou potřebu a vytvářet hodnotné produkty a služby, vše je v pořádku.

Život se ale rychle mění. Organizace, které se nepřizpůsobí rychlým změnám technologického, spotřebitelského, ekonomického a sociálního prostředí, riskují, že zaostanou za ostatními a selžou.

Dobrou zprávou je, že odnaučení nutně neznamená naprosté vyhození všeho, co v minulosti fungovalo, do koše (ačkoli v některých případech to tak být může). Jednoduše to znamená, že váš tým by měl být otevřen novým způsobům dosahování cílů a nebýt svázán starým způsobem myšlení, který může fungovat jako špinavý filtr ucpávající potrubí přizpůsobitelnosti vaší organizace.

Nikoli pouze odnaučení, ale agilní odnaučení

Všichni jsme samozřejmě slyšeli o Moorově zákoně zpopularizovaném v polovině 70. let, který říká, že počet tranzistorů se každé dva roky zdvojnásobí. Mnoho lidí ho od té doby aplikuje na technologie všeobecně. Přesnější a modernější teorii je možné najít v zákoně zrychlujících se změn Raye Kurzweila. Podle jeho analýzy v příštích 100 letech nezažijeme 100 let pokroku – dnešním tempem během nich zažijeme pokroku 20 000 let!

Bez ohledu na to, jakou analýzu si přečtete, je jisté, že budoucnost se bude měnit velmi, velmi rychle. Pro udržení kroku se změnami nebude stačit pouze schopnost se přizpůsobit, ale bude potřeba i agilita.

Slovo agilita je sice často spojováno s technologiemi, ale výstižně popisuje, jak přesně se musí organizace odnaučovat staré způsoby myšlení. Čím rychleji dokážete opustit zastaralé způsoby myšlení v rámci organizace a její kultury, tím rychleji bude vaše firma moci přijmout za své budoucí inovace s významným dopadem.

Agilní odnaučování se vztahuje na mnoho oblastí organizace, od používaných technologií a metodologií a způsobu, jakým komunikujete se zákazníky, až po způsob, jakým definujete své cílové publikum. Vy a váš tým se můžete odnaučit dovednosti a znalosti, které v dnešním světě již nefungují, a když tyto staré, lepivé vrstvy odstraníte, vytvoříte prostor pro nové a svěží vědomosti. Další příklady:

• Agilní odnaučování lze aplikovat na tradiční pracoviště, ve kterém umožňuje nové způsoby myšlení s využitím digitálních a cloudových technologií, které rozvíjejí možnosti spolupráce.

• Firmy se musí odnaučit způsoby prodeje, které již nefungují, a zaměřit se na prodejní procesy týkající se trendů, jako je např. peer-to-peer, a další, které teprve budou vyvinuty.

• Agilní odnaučování lze aplikovat i na kanály a otevřít tak cestu k omnikanálovému modelu, který se zaměřuje na stále více přizpůsobené požadavky spotřebitelů.

V reakci na neustálý růst tržních sil a rozvoj globální ekonomiky se v dnešní době musí každý podnik neustále přetvářet, aby zůstal relevantním. Prvním krokem je agilní odnaučování.

Zdroj: https://www.weforum.org/agenda/2017/01/learning-new-skills-isn-t-enough-to-stay-ahead-you-must-also-unlearn-old-ones/