Nezaměstnanost mladých

Absolventi na trhu práce – ztracená generace?

V letošním létě přišlo na trh práce méně absolventů, než v předchozích letech, ale to neznamená, že jejich situace je jednodušší. Roste totiž procento těch, kteří dlouhodobě nemohou najít první uplatnění. Každý rok se stále více rozevírají nůžky mezi tím, jací absolventi opouští školy a jaké jsou požadavky zaměstnavatelů. Přestože roste počet absolventů technických škol, jejich počet nestačí pokrývat rychle rostoucí poptávku firem. Naopak stále větší problémy mají absolventi humanitních oborů, kteří nakonec hledají práci v oborech, které nesouvisí s jejich oborem studia. Velmi často vidíme např. mladé pedagogy, jak hledají práci v personalistice nebo obchodu. Euforie absolventů z let 2000 – 2008, kdy měli vysoké požadavky a mohli si více vybírat, je pryč. Přišla větší pokora a realismus. Musí často začínat od nuly a postupně si vybudovat pozici od nejnižších pracovních míst. Oproti starší generaci mají ale velkou výhodu – na internetu jsou jako doma a díky sociálním sítím dokáží udržovat kontakt s velkým počtem známých. To je velmi důležité, protože podle některých odhadů se až 75 % pracovních míst obsadí prostřednictvím známých.

Absolventi mají dnes s nedostatečnými zkušenostmi a praxí mimořádné překážky zapojit se do trhu práce – nezaměstnanost mladých dosáhla celosvětově 75,8 milionu lidí a přesahuje nezaměstnanost v ostatních skupinách populace. Bývají často označováni jako ztracená generace, přitom společnosti se bez této populace v budoucnosti nebudou moci obejít. Vývoj ekonomiky za poslední 4 roky měl mimořádně dlouhodobý vliv na mladé lidi. Podle Mezinárodní organizace práce míra nezaměstnanosti mladých rostla od roku 1998 do 2008 o 100 000 osob ročně, ale od 2008 do 2009 to bylo o 4,5 milionu osob. Odhaduje se, že je nezaměstnáno téměř 76 milionu mladých lidí. Participace pracovní síly u mladých lidí současně pokračuje spirálovitě dolů: po poklesu z 53,8 % na 50,1 % mezi roky 1998 a 2008, se snížila na 48,8 % v roce 2011. Navíc problémy spojené s nezaměstnaností mladých posilují převážně v rozvinutém světě. Počet mladých lidí, kteří mají potíže při vstupu na pracovní trh a rozvíjení kariéry, roste téměř ve všech zemích a regionech.

Nezaměstnanost představuje pro osobní rozvoj mladých komplikaci během zařazení se do „dospělého světa“ a zároveň to ohrožuje globální hospodářský rozvoj. Navíc se tím mohou posilovat i sociální nepokoje. Bylo prokázáno, že nezaměstnanost v mladém věku má velký vliv na celoživotní příjem a v neposlední řadě také na schopnost udržet si stabilní zaměstnání, protože tito jedinci jednak ztrácejí důvěru v celý systém pracovního trhu a jednak jim klesá motivace. Potíže na trhu práce jsou způsobené tím, že mladým lidem chybí dovednosti, informace o trhu práce, kontakty.  Je zde také nedostatek příležitostí pro rozvoj kariérní orientace. Mnoha mladým lidem chybí znalost toho, co to vůbec trh práce je, jak funguje, během studií se na něj neorientují a nevěnují dostatek pozornost ani výběru oboru, kterým se budou jednou živit. Částečně na vině jsou samozřejmě školy a nesoulad studia s požadavky potenciálních budoucích zaměstnavatelů. Dnešní ekonomika vyžaduje bezodkladné řešení podpory pracovních míst pro mladé lidi a jejich připravenost a přístup k pracovním pozicím. Řešení, které se hledá, by mělo být funkční a soběstačné, bez další podpory zvenčí. A mělo by pokrývat odpovědi na tyto čtyři otázky:

  • Jaké schopnosti jsou nezbytné pro konkrétní zaměstnání?
  • Jaké dovednosti a kompetence je možné se naučit účinným způsobem?
  • Je na rozvoj těchto schopností u konkrétního kandidáta přiměřený čas a peníze?
  • Mají kandidáti kapacitu (motivaci a schopnost) je rozvíjet?

Mladí lidé v kooperaci se školami a firmami se budou muset zaměřit na programy kariérového poradenství. Zájmem firem je se na těchto projektech podílet. Dále je nutné podporovat informační zdroje a mladé lidi naučit s nimi pracovat, snažit se vylepšit obraz řemeslných oborů apod. Zaměřit se nejen na znalosti, ale také na schopnost využít je v praxi. Právě propast mezi teoretickým vzděláním a praktickými schopnostmi se nadále prohlubuje a je hlavní příčinou nevhodnosti mladých kandidátů na pracovní pozice. Fakt, že se o tomto problému začalo více mluvit a jeho dopady jsou již zřejmé, podnítilo i analýzu problému ze strukturálního hlediska. Řešení musí zasáhnout kromě vzdělávací politiky i daňové nastavení a sociálního zabezpečení. Vlády mají nezastupitelnou úlohu při zajištění pozitivního prostředí pro vytváření pracovních míst a vytvoření prostředí příznivého pro zaměstnavatelské, nejen čistě vzdělávací, programy.

Pro některé mladé lidi nabízí cestu k zaměstnání vzdělání a poradenství pro rozjezd vlastního podnikání. To může zvýšit motivaci a pracovní dovednosti téměř všech mladých lidí. Účinný systém by měl poskytovat více časové flexibility a zohledňovat možnosti studentů. Programy by měly být navrženy s cílem pomoci mladým lidem, a to tak, aby se lépe orientovali na trhu. Politici a pedagogové by měli zajistit, aby mladí lidé měli přístup k daleko větším množstvím zdrojů kariérového poradenství ve škole i mimo ni, než je tomu dnes. Programy pro mládež budou pravděpodobně stále více spoléhat na nové technologie pro poskytování informací, jako jsou mobilní telefony nebo sociální sítě, aby si našly vhodný komunikační kanál k těmto recipientům.

K nalezení řešení nelze spoléhat na státní správu a je nezbytné partnerství veřejného a soukromého sektoru ve všech programech, z důvodu kritické potřeby propojit programy s reálnými pracovními místy.Nejvýraznější důsledky nezaměstnanosti mladých lidí přesahují dopad dočasných výkyvů na trhu práce. Tento neblahý trend zanechá dlouhodobé stopy v celých generacích zaměstnanců. Průzkumy ukazují, že potíže integrovat se do světa práce vytvářejí psychické problémy, které snižují odolnost a schopnost prosperovat v dynamických a náročných pracovištích, což se odráží samozřejmě i v jejich příjmech, a to logicky má vliv na celé hospodářství. Řešení budou muset najít nejen tito mladí uchazeči, ale také firmy a v neposlední řadě i školy, které své absolventy musejí lépe na vstup na pracovní trh připravit. Celou studii naleznete zde: How Policymakers Can Boost Youth Employment